Suna 4ever - 3

31. května 2009 v 22:28 | YukiRa

Zase ten blbej budík! Ach jo. Bohužel už vím, kde se máme sejít. A tak jsem se dala do kupy a potichu jsem se vykradla z domu.K místu, kde jsme se měli sejít, jsem dorazila brzo. Měla jsem chvíli čas. Tak kam se podíváme? "Nikam nepůjdeš." Zase! Jak to dělaj? "Tak pojď, řeknu ti, jak bude probíhat každej trenink." řekla. Došly jsme na místo, kde jsem jí včera ukazovala svoje dovednosti. "Takže, nejdřív budeš dělat sto sedůlehů, pak sto kliků a sto dřepů. Nakonec si dáme dvacet pět mil." No to mě vomej. Není normální. Nehrabe jí? Její pohled napovídal, že jo. Ale co, tak já to zvládnu.

Omyl. Už po první polovině sedů lehů jsem nemohla. To je špatný. Já chci domů! Za mojí maceškou! Prosíííím!
"Tak ještě vydrž, ty lemro!" zavrčela Temari a počítala moje výkony dál. Nakonec to završil běh. "Nachápu, jak to všechno zvládáš. A proč to vlastně děláme?" zajímalo mě. "Protože my chceme být KUNOICHI!" (věříš si hodně?). "Chceme ochraňovat naši vesnici a chceme aby vzkvétala!" (asi jo). "Chceme bát bohatí!" (už jí hrabe... ale počkat! Bohatí? Tak to se mi líbí!!!). "Aha." vyjádřil jsem se k tomu a běžela dál. "Dáme si přestávku." navrhla. Nadšeně jsem kývla. Hodila mi pití. "Jsem kunoichi kvůli své rodině." začala najednou. "Kvůli mému otci, kvůli bratrům... kvůli sobě taky. Ale taky vůči vesnici." nechápu, proč to říká. Vždyť to nedává ani smysl. Po chvíli jsme pokračovali dál.

Domů jsem šla totálně zničená. Nemohlo tomu být jinak. "Ahoj!" křikl na mě někdo a rozběhl se za mnou. "Nazdar Garani." "Čus Kish! Co budem dneska dělat?" valila do mě. "Mně je to jedno." řekla jsem popravdě. "Ále! Nemůže ti to být jedno, když ani nejdeš domů. Pokud vím, tvůj domov je na druhé straně." Jak to ví? To můj domov znají všichni kromě mě??? O můj bože. "Tak pojď, půjdem ti koupit nějaký nový hadry, tohle je otřesný!" vzala mě za zápěstí a táhla mě do obchodu.
To jsem měla tašek! Garani mio poradila fakt divný věci. Takovou eskymáckou budnu s kožíškem u krku a na konci (dole). Pod tím mám takový tríčo u krku uplý a s krátkým rukávem. K tomu kraťasy, aby někdo neviděl, co by neměl. A takový sandále, kterž měli mi byly jenom trochu pod kraťasy. Eskymácká bunda byla taková čedokaramelová a kožíšek sámo bílí. Tríčo a kraťase černý a boty taky.

Dny ubíhaly a já začínala zvládat to, co mi Temari nachystala. Už mi i vysvětlila, co je CHAKRA a já zkoušela pár jednoduších JUTSU, jako je HENGE, bo klon. Konečeně to zvládm! Juchů!

Po dlouhém dni trénování jdu zase domů. Nedívám se na cestu, přemýšlím. Tahle vesnice není až tak hrozná... Je tu pár dobrých lidí. Počkat, musím si zapsat, co musím ještě udělat. Vytáhla jsem si tedy deník a začala psát. Jenomže jsem nedopsala ani větu a už jsem do někoho zase vrazila. "Jejda, promiň!" omlouvala jsem se a vstala. Podívala jsem se na nešťastnou osobu. Byl to ten divnej kluk. Rychle jsem se pozbírala a šla. Domů jsem dorazila něco před pátou.

"Ahoj!" pozdravila mě máma. "Ahoj." odpověděla jsem ze slušnosti. "Chtěla bych ti někoho představit." dodala. Jenže já už byla na schodišti. "Jo, hned!" zavolala jsem dolů. Proběhla jsem svým pokojem a dala si věci ke stolu. Proběhla jsem zpátky a zavřela. Zastavila jsem se u zrcadla. Prohlídla jsem si vlasy, nos, pusu, oči... OČI! Moje oči! Jsou jakoby... prázdný. No, tím se budu zabývat později. "Koho si mi to chtěla představit?" zeptala jsem se, když jsem dorazila dolů. "Mijuni," KISH! "tohle je Baki, žije tu se mnou." ukázala na toho kyklopáckýho divňocha. BAKIIII??????? Ne! Toho nesnáším! NE! Je to jeden z lidí, který odtud znám. "Ahoj." pozdravila jsem, ale jen ze slušnosti. "Nazdar." zamumlal. Zamračila jsem se. Mamka se mi podívala do očí. "Mijuni...?" "Mami, pojď za mnou!" řekla jsem a chytla ji za zápěstí a táhla bokem. "Mami, co to je?!" ukázala jsem na oči. "No... to je..." "Ale Baki není můj otec, že ne?!" vyjela jsem po ní znovu. "Ne, není." ujistila mě. "A kdo je teda můj otec?!" zeptala jsem naštvaně. "To zjistíš potom, teď mi pomoz s večeří." přikázala a šla vařit. "Hm..." dostala jsem ze sebe. Přišla jsem za mámou. Nachystala jsem stůl. "Běž pro Atryshu a pro Trysh." řekla máma. Kývla jsem a vyběhla nahoru. "Atrysh...? Pojď jíst." řekla jsem přes dveře a šla dál. "Trysh, je jídlo." Trysh se okmažitě vyřítila ze dveří. Asi má velkej hlad. Já si šla ještě umýt ruce. Když jsem přišla, byly všechny židle už obsazený. "A kde budu sedět já?" zeptala jsem se. "No, žádná další židle tu není, protože takhle jíme normálně." ušklíbla se Atrysha. Ona mi normálně natvrdo řekla, že jsem tu navíc. "Ne, židle je ještě ve sklepě. Bež si pro ni." usmála se Trysh. Otočila jsem se a šla pro židli. Mě tu snad nemá nikdo rád. Vzala jsem ze sklepa židli a vzala ji nahoru ke stolu. K večeři byly nudle s kuřecím masem a omajdou. Po jídle všichni odešli. "Mijuni, ukliď to." řekla Atrysh. "Jsem Kish." zavrčela jsem, ale poslušně jsem to uklidila. Pak jsem ještě umyla nádobí a šla nahoru k sobě. Prošla jsem kolem ložnice mámi a Bakiho. No fuj, že si nechali otevřený! Nechtěla jsem se na to dívat a tak jsem to rychle přeběhla do svého dětského pokoje. Zajímalo by mě, co jsou zač ty oči. Někdo zazvonil. Nikdo se neráčil otevřít a tak jsem šla já. Rychle jsem přeběhla ložnici mámy a šla dolů. Otevřela jsem. Stál tam ten červenovlasej kluk. "Nazdar." řekla jsem. "Já se ti omluvila, když jsem do tebe vrazila." řekla jsem a chtěla zavřít. "Něco ti vypadlo." řekl hlasem, který mě zamrazil v zádech. Znovu jsem otevřela dveře trochu víc. "Díky." řekla jsem a převzala tu věc. Byl to ten deník, do kterého jsem chtěola napsat, co už umím. Malinko jsem se pousmála. On ne. Jaj! Co je to za divňasa! "Jsem Kish." řekla jsem a podala mu ruku. Chvíli se rozmýšlel, ale pak mi ji taky podal. "Gaara." řekl tím ledovým hlasem.↲
SoRrY za TeO Obrazek, LEpcI nEmAM a i tendlE je dost predelAnej...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hina-chan hina-chan | Web | 1. června 2009 v 15:29 | Reagovat

supéér! :-D

2 Chie Niji Hatsukora Chie Niji Hatsukora | Web | 1. června 2009 v 17:20 | Reagovat

hezky :)

3 Mine Niigaki Itoe Mine Niigaki Itoe | Web | 4. června 2009 v 17:05 | Reagovat

Jé!!SUPER!!!Už se nemůžu dočkat dalšího dílu!Prosím,dej sem další díl!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama