Wizards in school: Ghosts of elements 16

11. dubna 2010 v 8:53 | Yuki
wizards of elements

Černý ráj

Z minulého dílu:Oba strážci, kteří ho nesli, ho zvedli a narazili na kůly, tak, aby nezasáhly žádný orgán. "Ježiši..." zamumlal Rain a zavřel oči ve strašném návalu bolesti. Jeho oblečení v části břicha dostávalo rudý odstín. Sklonil hlavu a těžce dýchal. Jako by se snažil dýcháním zmírnit bolest. "A takhle to bude pokračovat." řekla pobaveně. "Ne!" vykřikla jsem. "Pusťte mě ven! Ne! Prosím!" ječela jsem hystericky. "Udělám všechno, co chcete!" ječela jsem dál. Eleanor zavrtěla hlavou. "Pokud to nedovolí ochránce, nejde, abych na tebe sáhla." vysvětlila. "N-ik...kdy..." zašeptal Rain bolestně. "Prosím!" zaječela jsem, ale bezúspěšně. 

"Nechte ho tady do zítřka... jestli si to nerozmyslíš, vypíchneme ti oči." ušklíbla se Eleanor. "Ty děvko!" zařvala jsem. "Ty zm*dko!" ječela jsem dál. "Nech nás! Ty zje*aná děvko! Nech ho na pokoji! Nech nás na pokoji! Já tě zavřu tam, kam patříš!" ječela jsem. Eleanor se celá zježila. Dupavě došla až ke sklu. Pak jednou bouchla do skla a to se celé děsivě otřáslo. Spadla jsem na zadek. "Drž hubu ty malá...hm... kvůli tobě bude tvůj kamarád trpět..." řekla a posměvačně se usmála. "Ještě než mu vypíchnu oči ho zmučíme... a to kvůli tobě." řekla s ďábelským úsměvem a odešla.

Seděla jsem na zadku opřená zády o stěnu a brečela. "Neplač." zašeptal velmi tiše Rain. "N-ne! ... já se ti omlouvám... kdybych tu nebyla, tak - " "Tak-tu... bude jiný klíč. Ssss.... Nic to... na-tom nemění." řekl bolestně. "Ale kvůli mně umíráš!" vřískla jsem. "Umírám? ... já u-umírá-m... asi máš... m-áš pravdu..." řekl a zakašlal. "Ale to je... to je moje práce..." dodal. "Ale je to kvůli mně! Raine... nesmíš umřít! Jasný?!" podmínila jsem ho sebevědomě a otřela si oči a vstala. Rain se zasmál. "Dneska necítím... zítra neuvidím..." dodal pobaveně - v rámci možností. Zamračila jsem se a opřela se rukama o sklo a zabrala, jak nejvíc jsem mohla.

Pootevřela jsem oči. Byla jsem zkroucená a opřená o sklo. Měla jsem přeleželou jednu půlku těla. "A-jau..." zaúpěla jsem. A pak jsem si uvědomila, kde jsem, co se děje, a kdy se to dělo. "Raine!" vykřikla jsem automaticky. Žádná odpověď. "Ra-raine?!" vyjekla jsem. "Raine..." zamumlala jsem už se slzami v očích. Je mrtvý? Nesmí! Otevřely se dveře. Eleanor. "Tak co? Už natáhl bačkory?" zeptala se. "Nenosil bačkory." utrousila jsem. "Ty víš, jak jsem to myslela." odsekla. "Židli!" zavelela. Okamžitě se pod ní objevila židle. "Probuďte ho." poručila. Dva sstrážci k němu mlčky přišli a bouchli do něj. Rain s sebou cukl. Tolik se mi ulevilo, že žije, ale na druhou stranu se mi přitížilo, protože ho určitě všechno bolí. "Přejdeme na mučení." řekla, u čehož pila cosi jako Eiskaffee. Z těch železných cosi, co vypadalo jako knoflíky se začaly tvořit dlouhé dráty. "Eleanor... ať už uděláš cokoliv, mě nepřiměješ k tomu, abych ti vyhověl. Ať to bude cokoliv." ozval se Rain. Eleanor se zamračila a dala povel k zahájení mučení. "Ne! Ne... NE!" ječela jsem. Ty železné dráty se mu zapíchly do těla. Usykl bolestí, ale pak odvážně zvedl hlavu. "Mě nepřiměješ ničím!" zdůraznil. Eleanor se zamračila. "Vypíchnout oči!" poručila vztekle a přešla ke mně. "Ne!" vyjekla jsem. "Cokoliv, jen už ho nemuč... prosím!" prosila jsem. "To nejde zlato. To bys ho musela přemluvit, aby tě přestal mít pod ochranou." řekla a udělala srandovní ksicht. "Do toho." zavrčela a otočila se k nim. Strážci měli v ruce něco jako nože. Napřáhli se. Rain se celou dobu díval na mě. Vinní mě? Už si to uvědomil? Já... "Prosíím!" zavyla jsem, ale nic. Hned, jak jsem uviděla... ty nože, jak vykonaly svoji práci, ztratila jsem vědomí.

Zamrkala jsem. Byla jsem už puštěná - nebyla jsem ve skle. Rozhlédla jsem se. "Raine..." zašeptala jsem a rozbrečela se. Měl obvázané oči bílým obvazem, který byl celý od krve. Ležel vedle mě, nehnutě, bez energie, bez dechu, bez života. Jemně jsem mu prohrábla vlasy a sklonila jsem se k němu. Opřela jsem se o zeď. Těžce mi položil hlavu na klín - z čehož jsem usoudila, že žije. Hladila jsem ho v blonďatých vlasech. Bylo dlouhé ticho. "Já tě vážně zabila..." promluvila jsem jako první a po dlouhé době. "Žiju." namítl. "Nevidíš... necítíš... jak jsi řekl." řekla jsem a snažila jsem se potlačit slzy v očích. "A..." jako by chtěl něco namítnout, ale jeho 'A' zaniklo v tichu. "Musím tě rychle ošetřit. Ty rány jinak... jsou určitě rozrejpaný a ... zahnisají, pokud se neuzdraví." řekla jsem tiše. "Není to potřeba..." zamumlal. "Ne? Je! Je..." odsekla jsem. "Umírám, navíc tady ti síly... prostě nepůsobí. Jinak bychom už dávno zdrhli." zasmál se. "Neumíráš!" zamítla jsem to. Jen pokrčil rameny. Jej... jemu je vážně hodně špatně. Ani nic nenamítl.

Uslyšela jsem, jak se něco děje na chodbě. Pak se otevřely dveře s Acirou. "Sorry za to zpomalení." řekla a hledala nás pohledem. A potom se to seběhlo... tak rychle, že jsem to ani nestihla zastihnout.

"Je pořád jako sfetovaná?" uslyšela jsem Bey. "Není JAKO sfetovaná. Je v šoku." opravila ji Acira. "Takže sfetlá." shrnula to Bey. "Já nehulím." bránila jsem se tiše. "Dolly!" vykřikla Bey a objala mě. Ok, už bychom mohli s tím vykřikováním jmen nechat. "Bey?" zeptala jsem se. Nechtělo se mi otevřít oči, ale musela jsem. Zamrkala jsem, a snažila jsem se zakrýt sluneční světlo. "Proč vždycky, když se vzbudím někde, jsem v bílým pokoji." zavrčela jsem. Nečekala jsem odpověď. Posadila jsem se a rozhlédla se. "Nemůžeme na tebe sáhnout, takže nevíme, jestli nemáš zranění." řekla Acira po chvíli a vstala. "Já ne, ale..." zarazila jsem se. "Musím ho ošetřit." řekla jsem. "Ne, teď ne." mírnila mě Acira. "Já sem se neptala, to byl oznam." odsekla jsem a vstala jsem. Měla jsem na sobě svoje klasický oblečení. "Nemůžeš!" sykla Acira. Samozřejmě jí bylo proti srsti, když jí někdo neposlouchá, když tomu tady velí, ale mě se to netýká. "Proč ne?" zeptala jsem se - jen tak, stejně tam půjdu. Acira mlčela. Zarazila jsem se. "Není... mrtvý?" 
Eleanor
>Eleanor<
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Chie Niji Hatsukora Chie Niji Hatsukora | Web | 11. dubna 2010 v 11:43 | Reagovat

eleanor ma zrejme rada nasili... :D jinak hezky :)

2 Aisu Hitsugaya (Zagakatsu) Aisu Hitsugaya (Zagakatsu) | Web | 11. dubna 2010 v 16:48 | Reagovat

to je ale mrcha ta Eleanor :D a taky se přidávám k názoru hezký :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama